"Tyto přednášky mají poměrně stálou návštěvnost ze stran posluchačů. Za poslední roky jsme největší zájem zaznamenali v roce 2016, kdy na přednášku Věry Sosnarové s názvem Přežila jsem gulag zavítalo 150 lidí. Přijďte k nám dozvědět se něco zajímavého a třeba pokoříme i dvoustovkovou hranici návštěvníků", uvedl ředitel muzea Jaroslav Martínek.

Jako první na třebíčský zámek zavítá 6. března Jana Petrová ze státního zámku Jaroměřice nad Rokytnou, aby představila Příběh rodiny Questenbergů. Připomenut bude významný vojenský velitel během třicetileté války Gerhard Questenberg, ale i jeho bratr Kašpar, který byl tvůrcem rekatolizační politiky v českých zemích, a dále o dvě generace mladší hrabě Jan Adam jakožto stavitel barokních Jaroměřic nad Rokytnou a též i veliký milovník a mecenáš hudby. Mimořádný vztah měl i ke svým poddaným, kterým po své smrti nejenom odpustil dluhy, ale odkázal jim dokonce 1000 zlatých. Jeho dcera Karolína také získala vynikající hudební vzdělání a po vzoru svého otce byla rovněž milovnicí hudby a divadla. Druhá manželka hraběte Jana Adama byla význačná představitelka rodiny Kouniců. Pro svého bratra Václava Antonína Kounice, který byl kancléřem císařovny Marie Terezie, vychovávala děti a také měla na starost hospodaření s rodovým majetkem Kouniců.

Pomyslně Do Afriky nejen za tučňáky se budeme moci vydat 20. března s Vítem Grulichem z brněnské Masarykovy univerzity. Docent Grulich se zaměří na nejjižnější cíp Afriky - Kapsko, které je pro badatele a odborníky v podstatě ekologickou laboratoří. Ostatní návštěvníci ho vnímají jako nádherně kvetoucí zahradu, která se od zbytku černého kontinentu notně liší. Ale neočekávejte tu palmy ani korálové útesy! Zdejší rostlinstvo reagovalo na zvláštní podmínky, které tu panují, a v průběhu let se tady vyvinula velmi specifická květena, která je bohatá a různorodá. Nedostatek opylovačů, chudé půdy a pravidelné požáry způsobily neuvěřitelné množství adaptací, které jsou patrné zejména v tvarech i barvách květů.

Dne 3. dubna Dagmar Grossmannová z Moravského zemského muzea Brno poodhalí Poklady mincí z období třicetileté války na Moravě. Řada mincovních nálezů je z období válečného konfliktu v rozmezí let 1618 až 1648. Nejedná se pouze o drobné nálezy, ale též o velké mincovní depoty. Přednáška vedoucí numismatického oddělení bude zaměřena nejenom na složení nálezů, ale také na způsoby ukrývání hotovosti v uvedeném období na historickém území Moravy.

Druhé dubnové přednášky se ujme odborný pracovník třebíčského muzea Lukáš Křesina, který 17. dubna představí Známé a neznámé lithium. Tento chemický prvek je v naší zemi v posledních měsících pravděpodobně nejpopulárnějším prvkem, o kterém se hovoří napříč širokým spektrem. Ale co o něm vlastně víme? Geolog Křesina přiblíží vlastnosti lithia, výskyt v přírodě i jeho praktické použití a pokusí se odpovědět na otázku, zda je to skutečně naše "bílé zlato", kterého se chtějí zmocnit nadnárodní firmy.

Letošní jarní cyklus zakončí přednáška Josefa Víta z Martinice věnovaná Teleskopu se zrcadlem z obsidiánu, která se uskuteční 15. května 2018. Pan Vít bádáním ověřil, že již krátce po skončení doby ledové bylo možné vyrobit dalekohled, se kterým šlo pozorovat nebeské jevy. Věděli jste, že naši dávní předkové již v době kamenné pozorovali noční oblohu vybroušenými zrcadly z obsidiánu? Co mohlo být v takovém dalekohledu vidět? Přednášku zpestří i dvouminutová ukázka běhu měsíce po noční obloze, která byla nasnímána tímto dalekohledem. A mimochodem - tento dalekohled si budou moci všichni přítomní prohlédnout a v případě vhodného počasí si s ním i vyzkoušet pozorování oblohy.

Přednášky se konají vždy ve vybraná úterý od 17:30 hod. v Kamenném sále nebo v sedlárně třebíčského zámku. A dobrá zpráva nakonec - vstup je volný. Všichni jsou srdečně zváni!