"Vystavené jsou především movité nálezy, které byly získávány v rámci záchranné archeologické činnosti v posledních třiceti letech. Ty se postupně ukládaly do depozitářů Muzea Vysočiny Jihlava a Muzea Vysočiny Třebíč," sdělil náměstek hejtmana pro oblast kultury, památkové péče, cestovního ruchu a mezinárodních vztahů Roman Fabeš s tím, že v této ucelené podobě jsou zde vůbec poprvé prezentovány veřejnosti.

Slavnostní vernisáží spojenou s komentovanou prohlídkou byla ve čtvrtek 2. března zahájena výstava, která v třebíčském muzeu potrvá až do 3. září. Výstava byla vytvořená ve spolupráci Muzea Vysočiny Jihlava, Muzea Vysočiny Třebíč a Regionálního muzea Horního Pooslaví. Tato výstava navazuje na cyklus archeologických výstav připravených jihlavským muzeem, které jsou koncipovány podle území nálezů - v roce 2018 to byl region Telčska, o dva roky později Jihlavska a nyní je to region obce s rozšířenou působností Třebíč. V příštím roce by jihlavské muzeum rádo pokračovalo regionem Moravskobudějovicka a Jemnicka. Archeologický záchranný výzkum se vždy skládá z náročné terénní části a ze zpracování získaných výsledků do nálezové zprávy. Pro stávajícího ředitele Muzea Vysočiny Třebíč Jaroslava Martínka má výstava i osobní symboliku, neboť jak uvedl v úvodní řeči při zahájení výstavy, je tato vernisáž jeho poslední vernisáží ve funkci ředitele, kterým byl 31 let a zároveň přináší archeologické výzkumy provedené za posledních třicet let, což v podstatě koresponduje s výkonem jeho funkce.

Přímo z Třebíče je rozhodně zajímavý výzkum areálu benediktinského kláštera a také Karlova náměstí, který poodhalil stopy po životě jakožto raně středověké osady a následně v éře vrcholně středověkého města. Překvapením byl odkryv reliktů původní dlážděné středověké cesty směřující ze současné ulice Žerotínova na ulici Dobrovského. Místní archeologické výzkumy potvrdily existenci městského opevnění v podobě hradeb a příkopu. Jaká byla jejich šířka a kde se nacházely, se dočtete na jednom z informačních panelů. Výzkumy v roce 1994 přinesly nové poznatky ohledně Keltů, kteří na Třebíčsku sídlili na několika lokalitách, které jsou rovněž podrobněji popsány. Nálezy fosilních kostí zvířat vyhynulých na konci poslední doby ledové před 15 000 až 10 000 lety jsou dokladem toho, že zde žili nosorožci srsnatí, pratuři i medvědi jeskynní. Výskyt této chladnomilné fauny potvrzuje, že v poslední době ledové se krajina na Třebíčsku podobala dnešní severní Sibiři, neboť zde existovala tundra a tajga. Neméně zajímavé jsou nálezy mincí - například denáry císaře Hadriana a jeho manželky Sabiny z počátku našeho letopočtu, dále denáry Přemysla Otokara II., feniky nebo grešle, které dokládají zdejší čilé obchodní aktivity. Vedle lokalit z Třebíče jsou prezentovány například výzkumy z Šebkovic, Přibyslavic a u rybníka Zlatomlýn v katastrálním území Opatova na Moravě. Zájem archeologů cílí i na sakrální architekturu - především vesnické kostely např. v Dukovanech, Račicích, Heralticích apod. Výstava zaujme i nejmladší návštěvníky, neboť pro ně je připravený hravý koutek. Zde si mohou vyzkoušet práci archeologa a pokusit se objevit skryté předměty nebo otestovat si, zda mluví jeho řečí. Nebo si z plastelíny vyrobit Štěpánovickou venuši, poskládat nádobu ze střepů či poznat předměty, které mohli mít ve své domácnosti naši pravěcí předkové.

K výstavě je připravený i bohatý doprovodný program. Pro děti je na dnešek v 16 hodin připravená speciální dětská vernisáž. Ve středu 26. dubna nebo poté ještě 26. července si nenechte ujít komentovanou prohlídku s autory výstavy. Jejich výklad dá vystaveným předmětům mnohem větší přidanou hodnotu a dozvíte se leccos zajímavého. Navíc v červenci a srpnu je otevřeno každý den včetně pondělí, které je zažité na památkách jako zavírací den. To na třebíčském zámku po dobu letních prázdnin neplatí. Využijte delší doby konání výstavy a zavítejte do prostor bývalé konírny, která je zaplněná zajímavými archeologickými nálezy.