"Znovu opakuji, že naším cílem je zajistit stabilitu a energetickou bezpečnost a zároveň levné a bezemisní elektrické energie. Tato vláda si vytyčila rozvoj jaderné energetiky jako významnou prioritu ve svém programu, a to také plní konkrétními kroky," říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Smluvní uspořádání mezi státem a investorem
Vláda schválila návrhy dvou smluv s investorem, společností ČEZ a Elektrárna Dukovany II (EDU II). Smlouvu rámcovou a prováděcí. Rámcová smlouva obsahuje základní principy spolupráce mezi státem a skupinou ČEZ. První prováděcí smlouva pak zajišťuje, aby ČEZ a EDU II vykonávaly činnosti, které povedou k přípravě výstavby v Dukovanech v souladu se stanoveným harmonogramem a rozpočtem.

"Stát chce po investorovi výstavbu nového jaderného zdroje ve stanoveném časovém harmonogramu, naopak investor s ohledem na tržní selhání a politická rizika vyžaduje přiměřené a oprávněné garance. Pro obě strany vyplývají ze smluv práva a povinnosti, vzájemná pozice je ovšem vyvážená," zdůrazňuje vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Podle smluv bude možné uplatnit základní bezpečnostní zájmy státu při výstavbě nových jaderných zdrojů, zejména pak ovlivnit výběr hlavního dodavatele jaderné části. Smlouvy samotné budou zveřejněny po podpisu, teprve zveřejněním v registru smluv nabývají účinnosti.

"Návrhy smluv dávají jistotu nám i našim akcionářům. Můžeme pokračovat nadále na všech aspektech projektu. Letos v březnu jsme podali žádost o Povolení k umístění jaderného zařízení na Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Na konci roku pak předpokládáme zahájit tendr na nový jaderný blok s tím, že dodavatel by měl být vybrán do konce roku 2022," říká generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Model financování nových jaderných zdrojů
Situace s jadernou energetikou v Evropské unii není v současné době příznivá. Je to vidět na tržním selhání i politicky motivované neochotě bankovního sektoru poskytovat úvěry pro jaderné projekty. Proto MPO ve spolupráci s Ministerstvem financí a vládním zmocněncem pro jadernou energetiku navrhlo, aby se pro financování výstavby nového jaderného zdroje v Dukovanech využila přímá podpora státu, a to formou poskytnutím návratné finanční výpomoci v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.

Náklady na financování mohou tvořit i víc než 2/3 celkových nákladů projektu, přímou a nepřímou ingerenci státu proto doporučuje např. i OECD. Financování je také součástí schválených veřejných podpor pro zahraniční projekty Paks II a Hinkley Point C.

"Návratná finanční výpomoc nebude pro stát ztrátová. Stát poskytne společnosti Elektrárna Dukovany II úvěr s o něco vyšší úrokovou sazbou, než si sám půjčí. Levný úvěr však zajistí nižší výrobní náklady elektřiny, a tudíž i koncové ceny elektřiny pro české odběratele. Stát neponese výstavbová rizika, naopak za jejich zvládnutí bude zodpovědný investor," vysvětluje vicepremiér Havlíček.

Schválený model financování i smlouvy mezi státem a investorem představují z pohledu práva EU veřejnou podporu, která vyžaduje notifikaci. Proces notifikace začne tzv. prenotifikační fází v návaznosti na dnešní usnesení vlády.

Další úkoly
Vláda dále vzala na vědomí závěry ze III. zasedání Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů v ČR, které se uskutečnilo 27. května 2020. Na jejich základě uložila resortům úkoly, které souvisí s přípravou nových jaderných zdrojů. Souvisí zejména s jednáním s Evropskou komisí a zahraničními partnery a vzděláváním orgánů státní správy, kterých se výstavba Dukovan II týká.